Letní au-pair na severu Irska

Maturitní ročník se blížil a já jsem stále neměla pocit, že by moje angličtina měla nějak valnou úroveň. A jak se na něčem takovém dá nejlíp zapracovat? Vyrazit na prázdniny do zahraničí!

© Kateřina Martínková

Jak to začalo, přípravy

S dětma pracuju pravidelně, takže au- pair byla poměrně jasná volba. Kamarádka měla dobré zkušenosti z Irska a taky mi doporučila jednu brněnskou agenturu na zprostředkování pobytu. Vyplnila jsem hromadu formulářů, sehnala reference o hlídání dětí, potvrzení od doktora, že jsem schopná pracovat s dětmi, zaplatila agentuře 1 000 Kč a čekala. Registrovala jsem se někdy v lednu, to je zbytečně brzo, první rodina se mi ozvala myslím v březnu. Ani první ani druhá rodina, která mi byla nabídnuta, mi nevyhovovala, ale naštěstí jsem „tu pravou“ nakonec našla, proběhl telefonát, napsali jsme si několik e-mailů, doplatila jsem agentuře 2000 Kč a začala zařizovat letenku.

Co považuju za praktické, obzvlášť pro ty co jedou na au- pair poprvé, je koupit si letenku jenom tam a zpáteční pořizovat až jste si jistí, že s rodinou chcete strávit celé prázdniny. Nechci samozřejmě nikoho strašit, ale vím i o lidech, kteří se vraceli po 14 dnech domů, takže je lepší si nechat tuhle možnost otevřenou. Jednosměrná letenka mě vyšla cca na 2 500 Kč, ale to záleží jak moc dopředu se kupuje, já jsem sháněla poměrně na poslední chvíli.

Rodina, práce

Moje rodina byla ze severu Irska, z menšího města Carrick-on-Shannon. Měli tři děti - dvě holky 2 a 5 let a 6ti letého kluka. Starší dva chodili ještě v červnu do školy, v červenci a srpnu jsem je měla na starost všechny tři. Otec býval přes týden mimo domov, pracoval v Dublinu, matka měla poloviční úvazek. Od toho se také odvíjela moje pracovní doba - mívala jsem kratší a delší dny, podle toho, jestli byla v práci nebo ne, víkendy volné, 1-2x týdně babysitting. Říká se, že by au-pair měla pracovat asi 30 hodin týdně, v realitě je to podle mě o něco víc, ale nepřišlo mi to jako problém. Plat jsem měla 100 euro na týden, z čehož se dalo krásně vyžít, cestovat, nakupovat a i něco ušetřit.

Náplň práce obsahovala hlavně péči o děti - příprava jídla, vycházky, hřiště, hry, dozor..hodně koukají na televizi, což je vzhledem k častému dešti pochopitelné, ale je potom těžké je od ní dostat k nějaké jiné činnosti. Taky jsem měla na starost běžný úklid domu, žehlení. Nejdřív jsem měla strach, aby si ze mě nedělali služku, ale v praxi jsou to prostě klasické domácí práce, které je většina lidí zvyklá dělat doma běžně, takže mi to rozhodně problém nedělalo.

Co se dětí týče, byly poměrně nevychované a v rodině neměli zavedené žádné tresty, což mě občas opravdu přivádělo k nepříčetnosti. Ale byla jsem tam jenom na tři měsíce, takže jsem nepovažovala za správné jim do toho zasahovat.
Další věc je irský přízvuk, s tím jsem hodně bojovala. Asi většina z vás viděla film Once, ano, Irové opravdu mluví jako Glen Hansard. Zkracují hlásky a celkově trochu mumlají, což pro cizince může být docela problém. Já jsem třeba až do konce pobytu pořádně nerozuměla otci rodiny; )

Karneval v Galway

© Kateřina Martínková

Irsko

Irsko je krásná země, všude spousta trávy, zeleně a ovcí. Bohužel jak to tak na ostrovech bývá, počasí opravdu za moc nestojí, léta a slunce jsem si tam užila jeden týden, jinak bylo poměrně chladno, často pršelo, což člověku komplikuje plány, obzvlášť když chce cestovat. Já jsem se každopádně odradit nenechala a snažila jsem se podívat do okolí.

Měla jsem štěstí, rodina mě vzala na jejich týdenní dovolenou na jih Irska, vřele doporučuju Ring of Kerry a okolní národní parky- nádherná příroda, pobřeží. Další z větších výletů jsem podnikla do pobřežního města Galway, zrovna v období festivalu, všude bylo plno pouličních umělců a lidí, takže bylo na co koukat. Pokud jedete na víc dní, doporučuju zarezervovat hostel dopředu (slušný se dá sehnat kolem 20 euro za noc, možná i míň), na místě už by mohlo být všechno plné, obzvlášť pokud je ve městě nějaká akce.

No a samozřejmě nejde nenavštívit Dublin. Prošla jsem klasické památky, ale největší dojem na mě udělalo muzeum piva Guinness. Tak jak nejsem nějaký velký fanda piva, tohle mě opravdu nadchlo. Podrobný popis a ukázka výroby piva, staré plakáty a reklamy, možnost natočit si vlastní pintu pravého Guinnessu a spoustu dalšího, opravdu nezapomenutelný zážitek!

Další věc, ze které jsem byla nadšená, byly irské hospody. Jsou nekuřácké, což znamená jednak příjemnější prostředí a jednak to, že se v nich lidé více pohybují, o víkendech bývá tak plno, že prostě postávají buď vevnitř nebo venku. Stejně jako irské domy, i hospody jsou barevné a stylově vybavené, naprosto nesrovnatelné s českým prostředím. A jelikož jsou Irové národ velmi muzikální, často v hospodách bývají hudební vystoupení, nebo se prostě jenom sejde skupinka známých s hudebními nástroji a hrají. A to potom opravdu stojí za to.

Přínosy a ztráty

© Kateřina Martínková

Můj pobyt pro mě měl asi samé přínosy. Myslím, že jsem měla velké štěstí s rodinou, až na nějaké drobnosti jsem u nich byla moc spokojená a matka rodiny se mi opravdu věnovala, snažila se mi ukázat Irsko, brala mě na výlety, povídaly jsme si o tom, jak co u nich funguje, díky čemuž jsem získala docela dobrý přehled.

Sama sobě jsem dokázala, že nejsem až tolik nesamostatná - strávila jsem nezapomenutelné tři měsíce v cizí zemi, což považuju za velký úspěch. Dalo mi to hodně co se komunikace s lidmi týče, naučila jsem se dělat kompromisy, sama se rozhodovat a mít zodpovědnost za děti a domácnost. Rozhodně jsem si zlepšila angličtinu, udělala si představu o jiné kultuře a i si trochu něco vydělala. No a důkazem, že se mi to opravdu líbilo je to, že letos jedu na prázdniny dělat au-pair do Francie!

Autorka: Kateřina Martínková

Další zkušenost s prací au-pair v Irsku si můžete přečíst v článku au-pair v Irsku. O tom, co všechno potřebujete, když chcete v Irsku jako au-pair pracovat najdete v článku práce au-pair v Irsku.

Sdílet tento článek