Nejlepší léto vůbec - plavčík v USA
Vysokoškolští studenti tráví léto mnoha rozličnými způsoby – od klasického ‚zevlování‘ v Praze po exotické výpravy do Mongolska. Před loňským létem jsem měl jasno – další rok v Praze již nechci, je to přeci (jakkoliv příjemné) plýtvání časem. Práce někde jinde v Čechách mi také nic neříkala, a tak volba padla na cizinu. Dalším vyřazováním jsem došel k závěru, že exotika zapomenutého východu mě také až tolik neláká, a k tomu je na ni potřeba mít nějaké ty fondy. A tak zbývala práce někde na západě. A kam jinam se vydat než do Spojených států…?
Oproti jiným účastníkům známých programů Work and Travel jsem měl tu výhodu, že jsem v cizině již jednou dlouhodobě pobýval. Výhoda to byla nejenom ve smyslu jisté připravenosti, ale také hlavně díky vědomí, jak super je strávit nějaký čas ‚někde jinde‘. A tak jsem se na léto v Americe těšil převelice, až jsem se trochu obával přehnaných a následně nesplněných očekávání. Ale jak vám hodlám sdělit, pravý opak byl pravdou. Loňské léto bylo bezkonkurenčně nejlepší v mém životě.
Lidem, kteří to nezažili se to tak trochu špatně vysvětluje. Vždyť jsem prakticky celé léto strávil posedáváním okolo bazénu a to 6 dní v týdnu, prakticky jenom proto, abych byl schopen si celé léto zaplatit (což, jak se ukázalo, nebyl vůbec problém). Fígl je v tom, že léto je doba ideální – nejen že člověk nutně potřebuje změnu po dlouhém školním roce, ale k tomu mu za tři měsíce nové prostředí nezevšední. Každý účastník, i ten s negativními zkušenostmi, si někdy na začátku srpna náhle uvědomí, že je to léto vlastně u konce. Jak je to jenom možné? Na to abych na tuto otázku odpověděl, je nutné vrátit se na začátek.
Výběr agentury
Rozhodnutí o tom vydat se do Ameriky je pouhým začátkem delšího procesu. Je nutné ujasnit si s kým pojedete, jak ve smyslu kamarádů, tak agentury. V mém případě padla volba na různorodou skupinu pěti kamarádů a agentury Student Agency. Ironií je, že jsem léto nejen nestrávil se svými kamarády – nakonec jsme dobrovolně každý skončili v jiném koutu Spojených stát – ale ani s původní agenturou. Student Agency jsme si vybrali kvůli její velikosti a známosti. Avšak právě tato velikost je asi i příčinnou naší nespokojenosti s ní – přístup byl velmi neosobní a nevstřícný. Pocit, že jim jde o to, aby nás no nejrychleji šoupli nějakému zaměstnavateli a měli nás tak z krku nás odehnal i přes storno poplatek ke konkurenci – agentuře Czech-Us. Agenturu vlastní a vedou lidé, kteří ještě před pár lety do Ameriky sami jezdili. To znamená nejen to, že díky nízkému věku jsou velice vstřícní, ale hlavně že sami nejlépe vědí, co takový výlet obnáší a jaké jsou pocity prvoúčastníků.
Po změně agentury se vynořila otázka zaměstnání. A zde přichází největší ironie mého výletu. Totiž již delší dobu mě jiný kamarád přemlouval, abych s ním jel dělat do Ameriky plavčíka, což jsem rezolutně odmítal. Při této představě jsem se spíše děsil. Nakonec jsem se však nechal přesvědčit hlavně kvůli prezentaci práce plavčíka – 90% plavčíků totiž nedělá na veřejných bazénech, ale na bazénech rezidenčních. Nejenom že množství lidí v bazénu není závratné (tak třeba můj rekord bylo maximálně 7 plavců v bazénu najednou!), ale po několika týdnech je všechny znáte. A co více, práce plavčíka je v Americe uznávaná a tak se s vámi většina lidí chce bavit o všem možném a nemožném. Čas tak ubíhá rychleji a vy se dozvídáte nové zajímavé životní osudy. Já na bazéně v Americe potkal českou emigrantku z mé vesnice a to jsem to zjistil až po třech týdnech. Poslední překážkou bylo získat licenci na práci plavčíka a samozřejmě vízum. Avšak po prvotních obavách se to ukázalo jako otázka víkendu stráveného se skupinou lidí, kteří se stanou vašimi kamarády. Agentura Czech-Us se dodnes pyšní 100% úspěšností těchto kurzů, stejně jako získávání pracovních víz na americké ambasádě.
Nejlepší léto vůbec
A teď tedy zpět k otázce, jak se z léta v Americe stalo nejlepší léto vůbec. Let, sice dlouhý a náročný byl ve znamení očekávání. Na letišti na nás i přes značné zpoždění čekal zástupce zaměstnavatele, aby nás odvezl do našeho apartmánu. Ten jsme sdíleli s jedním českým párem, s Ekvádorcem a Srbkou. K tomu v budově byly další dva apartmány plavčíků naší společnosti, celkově 18 plavčíků. O zábavu prostě postaráno. Poté, co mi byl přidělen bazén, který mi již zůstal na celé léto, jsem najel na rytmus, který z dálky vypadal dosti stereotypně – šest dní v týdnu na bazénu, celkově 53 hodin. Ale opak byl pravdou – do práce jsem se skoro vždy těšil. Lidé z mé rezidence byli jednoduše fascinující a velmi různorodí. K tomu jsem měl k dispozici bazén a posilovnu, když žádný plavec nepřicházel. A pro čtenáře jako bonus spoustu volného času. Z práce jsem se pak těšil zase na naši mezinárodní skupinku (Kazachstánky, Maďaři, Češi, Srbové, Azerbajčánci…) a další kamarády co jsem potkal (třeba i Etiopany). Párty na konci dlouhého týdne byla o to lepší, o kolik byl pracovní týden náročnější. Nikdy by mě nenapadlo, že mi ‚pražskej zevl‘ nebude celé léto chybět.
Cestování
Někdo z vás by se teď mohl ptát, jestli jsem nezapomněl na druhou část programu Work and Travel. Na rozdíl od ostatních jsem nechtěl pojmout celé léto systémem teď budu šetřit, abych poté mohl do Kalifornie. Než by mě nelákala, ba naopak, nejvíce jsem chtěl právě tam. Ale vím, že se jednou do Ameriky vrátím a i na Kalifornii dojde. Místo závěrečného cestování jsem se v průběhu léta vydal třikrát na víkend do New Yorku a dvakrát k moři. Užívat si jde i během léta, ne jenom na konci. A tak poslední týden jsme věnoval cestě za kamarádkou do Myrtle Beach v Jižní Karolíně, podívat se, jak vypadá práce plavčíka na pláži.
Přečtěte si také zkušenosti dalších plavčíku v USA:
Informujte se o možnosti vrácení daní při práci v zahraničí.