Moje studium ve Finsku, kde je půl roku tma a zima

© Nikol Ostianová

Když jsem se rozhodovala, kam pojedu na Erasmus, poměrně jednoznačně jsem zvolila Finsko, konkrétně University of Helsinki. Země tisíců jezer (je jich přesně 187 888) pro mě byla, a stále je, exotická a neokoukaná. Většina lidí se hrne do Anglie, Belgie nebo na jih do Španělska. Ale Finsko je místo, kde je běžné, že měsíc neuvidíte slunce a třeba týden v kuse prší, lidé jsou uzavření a spřátelit se s Finem je opravdu výkon. Taky první víkend v téhle zemi zjistíte, že i o Finech se dá tvrdit totéž, co se Dánů a konzumace alkoholu týče.

Takhle to může vypadat, že studium ve Finsku je lepší zavrhnout hned na začátku. Ale život v zemi, kde hlavní město je velké jako Brno a tudíž se po čistém a upraveném centru můžete pohodlně pohybovat pěšky, kde na severu v Laponsku pobíhají sobi, v městečku Rovaniemi potkáte zaručeně pravého Santa Clause, je jedinečnou životní zkušeností. Je však na místě dodat, že není pro každého. Pobyt a studium ve Finsku je zkrátka výzva, kterou je rozhodně lepší dopředu zvážit a promyslet. Bohužel jsem se před samotným začátkem semestru neúčastnila letního jazykového kurzu, čehož doteď lituju ne proto, že bych se cítila ochuzena o znalost finštiny ale proto, že tento měsíční pobyt v srpnu byl spojen s dalšími kulturními či sportovními aktivitami, které univerzita pro účastníky pořádala.

Průkazové fotky si pořiďte už v Česku

Kromě vyřízení veškeré potřebné byrokracie spojené se studiem, doporučuju odlet naplánovat co nejdřív. Letenky do Helsinek nejsou nejlevnější a tato destinace nepatří právě k běžné nabídce evropských aerolinek. Osvědčila se společnost AirBerlin s odlety z Vídně a většinou přestupem v Německu nebo Click4Sky. Finsko jako součást EU nevyžaduje splnění žádných speciálních podmínek pro vstup do země, proto budete řešit vše až na místě. Je dobré nechat si ještě v ČR vyhotovit pár fotek pasového formátu do zásoby, protože ve Finsku je to poměrně drahá záležitost. Do kufru přibalte taky povlečení nebo lehký spacák, nečekejte, že vám ho na koleji přenechal bývalý nájemce pokoje.

© Nikol Ostianová

Hned po příletu mě na letišti vyzvedl koordinátor a dopravil až na koleje, které jsou většinou čisté a základně vybavené. Městská doprava je řešená opravdu prakticky, ale v teplých měsících využijte třeba možnosti jízdy na kole, ať už si jedno koupíte nebo za 2 € na ulici půjčíte městské. Často jsem chodila i pěšky, protože v Helsinkách máte dojem, že jste se ocitli v obrovském parku spíš než ve velkoměstě.

Ve Finsku má vše svůj řád

Pobyt ve Finsku na mě hned od začátku působil dojmem, že vše v této zemi má svůj řád, pravidla a systém. Je to tak i se studiem. První týden po příjezdu probíhal tzv. orientation course, při kterém byl každé skupince zahraničních studentů přidělen tutor, rodilý student, který nám pomáhal s veškerými organizačními a praktickými problémy. Kromě jiného je tutor zodpovědný za to, abyste se během prvních dní zapsali do požadovaných kurzů, zabydleli se na koleji a poradí i s využitím volného času a studentského života. Příjemné je, že ve státních institucích umí 99 % úředníků anglicky, takže nemáte problém, alespoň v hlavím městě, dorozumět se.

Samotný pobyt a studium na University of Helsinki probíhaly poměrně hladce. Profesoři jsou ochotní, ale výjimky z výjimek dělají neradi, finští studenti jsou zvyklí pracovat v průběhu celého akademického roku už i proto, že většina kurzů probíhá intenzivní formou třeba jen půl semestru. To stejné se očekává i od zahraničních studentů. Nabídka anglicky vedených předmětů je široká, vybere si každý a ve většině případů se nemusíte omezovat na předměty z katedry, na kterou jste zapsáni. Ač byla moje alma mater politologie, využívala jsem nabídky Institute of Develepment Studies či Aleksanteri Institute zaměřeného na Rusko a východní Evropu. Jedinou nevýhodou je, že nemůžete studovat cizí jazyky kromě finštiny, k čemuž jsem se z pochopitelných důvodů neupsala, protože jazykem výuky je právě finština.

Kolik jsem utratila?

Měsíční Erasmus stipendium vyplácené pro Finsko je cca 430 €. Vyžila jsem s celkovou částkou okolo 600 €. Velmi záleží na tom, jaká Vám bude přidělena kolej, jelikož většinou nemáte možnost si vybírat z více možností. Organizace HOAS, která má na starosti studentské ubytování, vám nabídne jednu možnost, pokud odmítnete, musíte si sehnat vlastní ubytování. Měla jsem štěstí a nájem samostatného pokoje (neznám nikoho, kdo by ve Finsku sdílel pokoj), v bytě pro tři studenty činil pouze 150 € měsíčně, nicméně průměrně počítejte spíš s 250-350 €. Cena potravin je již srovnatelná se cenami v České republice. Dražší je maso, samozřejmě zelenina a ovoce a v neposlední řadě alkohol. Ve Finsku koupíte alkohol ve státních obchodech s vysokohorskou přirážkou, výhodné je občas zavítat do sousedního Estonska, kam Vás vyjde zpáteční lístek na trajekt zhruba na 20-30 €, a podniknout tam potřebné nákupy všeho druhu.

Oblečení v nadnárodních řetězcích je stejně drahé jako v ČR. Většina Finů a Finek si neláme hlavu s přílišnou dokonalostí, ale dává přednost funkčnosti, a proto se spousta z nich na podzim, kdy přichází právě již zmiňované období dlouhých dešťů, obuje do holínek a nasadí teplé čepice. Co vás taky snad příjemně překvapí a pomůže přečkat plískanice, je fakt, že centrum Helsinek je propojeno podzemními tunely, které vedou třeba z univerzitní knihovny na hlavní vlakové a metro nádraží až do velkého nákupního centra.

Studentská oslava

© Nikol Ostianová

Pokud můžete využívejte možnosti stravování v menze (Unicafé), nejedná se o menzu v českém slova smyslu. Finové jsou zvyklý dbát na svůj životní styl a tudíž i stravovaní. Tomu odpovídá i nabídka a vedení Unicafé, kterých je po centru Helsinek rozeseto hned několik. Ceny jsou státem dotované, takže na finské poměry velmi levné, pohybují se okolo 3 € za oběd či večeři. Samozřejmě je pro studenty výhodné zařídit si účet u finské banky, koupit si finskou simkartu a hlavně nosit svou Lyyra card (místní univerzitní ISIC) stále při sobě, protože nevíte, kdy se bude hodit a můžete s ní třeba cestovat vlakem za polovinu běžné ceny.

Brigádu si nehledejte

Ačkoliv je pravda, že v Helsinkách umí anglicky skoro každý a prodavačka v potravinách dokáže vyhovět aspoň dotazu na polohu mléčných produktů, které jsou oblíbené (nedivte se, když ve zdejší menze bude blonďatá kráska zapíjet řízek kefírovým mlékem), práci těžko seženete bez znalosti finštiny. Pokud trávíte v Helsinkách jen jeden semestr, nestojí hledání brigády ani za to a raději si užijte zdejších možností, kterých tato malá metropole nabízí nepřeberné množství i za předpokladu omezeného rozpočtu.

Když už nějaké finance ušetříte, je rozhodně výhodné investovat je například do univerzitní sportovní karty, která vás vyjde na pár euro a můžete využívat možnosti hrát squash, navštěvovat skupinová cvičení či zvolit klasickou posilovnu atd. Z Finska se dá také velmi pohodlně vycestovat do Tallinnu, Rigy, Stockholmu či Ruska. Výlety do Ruska a taky Laponska pořádá studentská organizace ESN. Do Tallinnu a Stockholmu se levně dostanete trajektem a Riga je dobře dostupná letecky z Tampere (Ryanair).

Jak už jsem řekla, Finsko není pro každého a buď ho na konci pobytu milujete se všemi jeho klady i zápory nebo proklínáte, protože na vás působí depresivně a ospale. Samozřejmě záleží na lidech, se kterými trávíte čas ve škole ale hlavně mimo ni. Helsinki jsou i kulturním cetrem. Kulturní zážitky sice nejsou nejlevnější záležitostí, ale stojí za to si je občas dopřát. Finska jsem využila také jako výchozího bodu a procestovala výše zmíněná města a podívala se i do St. Petersburgu, kam se z Helsinek cestuje přibližně sedm hodin. Rusko si nenechte ujít, se svým západním sousedem nemá nic společného a je to vskutku svět sám pro sebe.

Co mi pobyt ve Finsku dal?

Rok strávený ve Finsku mě obohatil ve všech směrech. Opominu-li věci jako zdokonalení angličtiny, přátelství s lidmi s nimiž jsem stále v kontaktu, začala jsem se po roce v cizině dívat jinak na vlastní zemi a všímat si věcí, které mi dřív připadaly normální. Finové si svého kusu země váží a snaží se žít v harmonii s ním. A chovají se podobně i k sobě. Výběru Finska nelituju a po návratu jsem zaujala pozici obhajování Finska vždy, když ho někdo napadá s argumenty typu - Co jsi dělala v zemi, kde je půl roku tma a zima, finština zní jako skřehotání a lidi jsou bílí jako sníh.

Autorka: Nikol Ostianová

Sdílet tento článek